Facebook je mor!

A je třeba si to přiznat. K tomuto radikálnímu názoru jsem došla právě dnes. Ne, že bych si předtím myslela, že je to kdovíjaká super sociální síť, ale tak nějak jsem ctila její teritorium a neřešila, k čemu vlastně je. Teď už to vím.

Jsem skutečně hluboce přesvědčena, že valná část hlasů Karla Schwarzenberga byla vylobbována pomocí této sítě. Vidím to sama u svých přátel. Odznáčky, pan S. jako punkáč, volte Karla, volím Karla, hlasujte pro Karla a do toho hodíme pár spotů slavných osobností, které nás také přemlouvají, abychom volili Karla.

Nebudu tu dlouze po vzoru svých kolegů spolublogerů psát, co si o Karlovi myslím, je jasné, že já jeho voličem nebyla, a tím pádem ani nebudu (můj kandidát není v té vítězné dvojici). Ale ráda bych se tu zdravě rozčílila, neb je to jediná možnost, kde tak mohu učinit.

Vadí mi, že polovina mých facebookových přátel toho o současné a minulé politice moc neví. Je to vidět z komentářů. Neberu nikomu právo na jeho názor, ale vadí mi, že se z mediální masáže, kterou právě ta facebooková byla, stala taková zbraň, že se někdo rozhodl na základě tohoto nepromyšleně zvolit takového kandidáta. Vadí mi, že se má zeď hemží řečmi typu: Zemana ne, a Fischera ne, a volte Karla, a to bez argumentů, které by bezesporu měly patřit k této kampani.

Ano, humbuk je tak velký, jaký jsme si ho udělali. A někdo může říct, že je přeci vcelku jedno, kdo bude prezidentem, když většina z nás přímou volbu považuje za divadlo, neb on žádné pravomoci ve své podstatě nemá. Přesto je ale zásadním zlomem v mých očích to, jak zlákatelní jsou lidé u nás, jak málo se dnes přihlíží k informacím, které je dle mého nutné znát, a jak se zařazujeme ke skupinám, o kterých nic nevíme, jen proto, abychom někam patřili a dokázali, jak na to máme.

Apeluji tedy, prosím, na zdravý rozum především svých vrstevníků, poprvé v životě, a doufám, že jejich volba bude volbou opodstatněnou a informovanou. Jak řekl člověk mně blízký: volme to menší zlo, když už nemáme příliš na výběr.